Standard

Velký švýcarský salašnický pes (Grosser schweizer Sennenhund)

Standard FCI č. 58 ze dne 5.5. 2003

Země původu: Švýcarsko

Datum publikace platného originálního standardu: 25. 3 2003

Použití: Původně hlídací a tažný pes; dnes také společenský pes, obranář a rodinný pes.

Klasifikace FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena. Sekce 3 - Švýcarští salašničtí psi. Bez zkoušky z výkonu.

Celkový vzhled: Tříbarevný, statný pes silných kostí a dobrého osvalení. Přes svoji velikost a hmotnost prokazuje vytrvalost a dobrou pohyblivost. Pohlavní výraz psů a fen je výrazně odlišen.

Důležité proporce:

Délka trupu (měřená od vrcholu ramene k sedacímu hrbolu) : Kohoutková výška = 10 : 9.

Hloubka hrudníku: Kohoutková výška = 1 : 2.

Délka mozkovny: Délka tlamy = 1 : 1.

Šířka mozkovny: Šířka tlamy = 2 : 1.

Charakteristika: Jistý, pozorný, ostražitý a nebojácný v běžných každodenních situacích. Dobromyslný a přítulný k důvěrně známým osobám, sebejistý vůči cizím; střední temperament.

Hlava: V souladu s trupem je silná, ale není těžká. Hlava psů je většinou mohutnější než hlava fen.

Lebka: Plochá a široká. Střední rýha začínající na odsazení čela (stopu) se směrem vzhůru pozvolna ztrácí.

Stop: Málo vyjádřen.

Nosní houba: Černá.

Tlama: Silná, delší než hluboká; při pohledu shora ani ze strany není špičatá. Hřbet nosu rovný, bez střední rýhy.

Pysky: Málo vyvinuté, přiléhající; černě pigmentované. Pysky nejsou převislé.

Chrup: Čelisti silné. Silný, úplný a pravidelný nůžkový skus. Chybění 2 zubů (prvních třeňových zubů P1 nebo druhých třeňových zubů P2) se toleruje. Na chybějící M3 (3. stoličky) se nebere zřetel.

Oči: Středně velké, mandlového tvaru, ani hluboko uložené, ani vystupující, barvy lískového oříšku až kaštanově hnědé; výraz je bystrý, přátelský. Oční víčka dobře přiléhající. Okraje víček tmavě pigmentované.

Uši: Středně velké, trojúhelníkové, poměrně vysoko nasazené. V klidu přiléhají ploše k hlavě, při vzbuzené pozornosti psa směřují dopředu. Vevnitř i zevně dobře osrstěné.

Krk: Silný, svalnatý, spíše kratší a zavalitý. Žádný lalok.

Trup: Poněkud delší než kohoutková výška.

Hřbet: Středně dlouhý, silný a rovný.

Bedra: Široká a silně osvalená.

Záď: Dlouhá a široká, klesající v měkkém zaoblení; není přestavěná ani sražená.

Hruď: Silná, široká, dosahující až k loktům. Hrudní koš kulatě oválného průřezu, není ani plochý, ani sudovitý. Předhrudí je dobře vyvinuté.

Břicho: Břicho a slabiny málo vtažené.

Ocas: Ve svém nasazení harmonicky navazuje na záď, je poměrně těžký, dosahující až k hleznu. V klidu visící; při vzbuzené pozornosti psa a za pohybu nesen výš a lehce zahnutý nahoru, ale nikdy nekroužkuje ani není nesen sklopený nad hřbetem.

Hrudní končetiny: Při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné, spíše široko postavené.

Plece: Lopatky dlouhé, silné, šikmo postavené, přiléhající a dobře osvalené, tvořící s pažní kostí nepříliš tupý úhel.

Předloktí: Silných kostí, rovné.

Přední nadprstí: Pevné; při pohledu zepředu přímo navazuje na předloktí; při pohledu ze stran je postaveno téměř svisle.

Tlapy: Silné, rovně směřující, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty a silnými drápy.

Pánevní končetiny: Při pohledu zezadu jsou rovné a postaveny nepříliš úzce. Zadní nadprstí a tlapy nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven; paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování paspárků zákonem zakázáno).

Stehna: Poměrně dlouhá; kýty široké, silné a dobře osvalené.

Kolenní klouby: Výrazně tupě zaúhlené.

Lýtka: Poměrně dlouhá.

Hlezno: Silné a dobře zaúhlené.

Zadní nadprstí (nárt): Svislá a paralelně postavená, poněkud delší než přední nadprstí; nejsou vytočená ven, ani vbočená dovnitř. Paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování paspárků zákonem zakázáno).

Tlapy: Silné, rovně směřující, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty a silnými drápy.

Chody: Ve všech chodech prostorný, stejnoměrný a plynulý pohyb; prostorný, volný pohyb vpředu a dobrý posuv vycházející z pánevních končetin. V klusu při pohledu zepředu a zezadu se končetiny pohybují rovně a rovnoběžně.

Osrstění: Patrová srst s hustou, středně dlouhou krycí srstí a hustou, pokud možno tmavě šedou až černě zbarvenou podsadou. Krátká krycí srst je při zachování podsady přípustná.

Zbarvení: Typické trojbarevné zbarvení: Základní barva je černá se symetrickými červenohnědými a bílými odznaky. Červenohnědé znaky se nacházejí mezi černou srstí a bílými znaky na lících, nad očima, na vnitřní straně uší, po stranách hrudníku, na všech čtyřech končetinách a na spodní straně ocasu. Bílé znaky se nacházejí na hlavě (lysinka a tlama), na hrdle a hrudi (průběžný znak), na tlapách a na špičce ocasu. Mezi lysinkou a červenohnědými odznaky nad očima by měl zůstat proužek černé. Bílá skvrna na šíji nebo bílý límec se tolerují.

Velikost: Kohoutková výška u psů činí 65 – 72 cm, u fen 60 – 68 cm.

Vady: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů je považována za vadu, jejíž hodnocení musí být přímo úměrné stupni jejího vyjádření.

Pozn.: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá, v šourku plně sestouplá varlata.